Překladatelská soutěž 2023
Na 9. února připadá Mezinárodní den řeckého jazyka věnovaný památce řeckého národního básníka Dionysia Solomose (8. dubna 1798 – 9. února 1857). ČSNS u příležitosti tohoto svátku vyhlásila překladatelskou soutěž určenou jak neogrecistům, studentům i absolventům, tak širší veřejnosti, tedy všem, kdo se zajímají o řecký jazyk a chtěli by si vyzkoušet své překladatelské schopnosti.
Rok 2023 je rokem 75. výročí příchodu prvních řeckých uprchlíků do tehdejšího Československa po občanské válce v Řecku. Letošní překladatelská soutěž ČSNS byla zaměřena na toto téma. K překladu byly vybrány úryvky z knihy Michalise Gkanase Μητριά Πατρίδα (1989), z krátké prózy, ve které autor popisuje příběh své rodiny, odjezd lodí z vlasti, dětská léta strávená v Maďarsku, ve vesnici Belogiannis, kde dosud žije početná řecká menšina, a návrat do Řecka. Kniha je napsána hovorovým jazykem, místy se objevují i prvky dialektu z oblasti Ipiru, odkud autor pochází, text je přesto dobře srozumitelný. Je postaven na krátkých úsečných větách, které mu dávají specifický eliptický ráz. Nejedná se tedy o lineárně vystavěný příběh, spíše o reflexi zážitků, čtenáři je ponecháno mnoho prostoru pro jeho imaginaci.
1. místo získal i letos překlad Renáty Mokošové. Gratulujeme!
Vítězce bude předána cena 5 000,- Kč.
Za finanční podporu děkujeme honorárnímu konzulovi Řecka v Pardubicích, panu Sotiriosovi Zavalianisovi.
Soutěže se zúčastnilo 6 překladatelů, kterým za jejich účast děkujeme!
Soutěžní porota:
- Kateřina Bočková Loudová
- Simone Sumelidu
- Nicole Votavová Sumelidisová
Komentář poroty:
Renáta Mokošová ve svém překladu prokázala dobré porozumění řeckému textu, a to i v případě obtížnějších idiomatických spojení, vyrovnala se i s překladem dobových reálií. Podařilo se jí do značné míry zachovat úsporný, úsečný styl originálu, tak aby byl funkční a působil přirozeně.
Michalis Gkanas (nar. 1944)
Michalis Gkanas patří mezi autory tzv. generace 70. let, která začala působit na poli literatury v době vlády junty (1967‒1974). Je básníkem i prozaikem, charakteristický je pro něj vliv lidové tradice, v poezii kombinace tradičních a moderních forem. Spolupracuje také s hudebními skladateli a je autorem řady písňových textů (texty zde).
Το δημοτικό τραγούδι ήταν η κιβωτός μου, η σωτηρία μου. Ενας οικείος λόγος που βρίσκεται μέσα στην αναπνοή του Ελληνα. Επίσης, πέρα από το δημοτικό τραγούδι, υπάρχει και η ίδια η γλώσσα η ομιλούμενη, που έχει μουσικότητα και ακρίβεια στην έκφραση, παρρησία και αυτάρκεια. (rozhovor s D. Gkanasem, Vima, celý text zde.)
Ke knize Μητριά πατρίδα (S. Papaspiru, čas. Lifo, celý text zde):
Κάθε του φράση και μια εικόνα, ιδωμένη από το παιδί που υπήρξε τότε και διυλισμένη από τον ενήλικα εαυτό του που κουβαλάει το βάρος του ξεριζωμού. Η πείνα, οι αρρώστιες, οι μετακινήσεις, τα πρώτα σεξουαλικά σκιρτήματα, η στενή επαφή με τον θάνατο αλλά και με τη φύση, η απουσία του πατέρα που έχει μείνει πίσω, ο αγώνας της μάνας για την επιβίωση δένονται σαν ψηφίδες ενός πικρού μωσαϊκού με τις ιστορίες των επαναπατρισμένων που αναγκάζονται να μοιρολογούν στα κρυφά τους νεκρούς τους, που καλούνται να δώσουν λογαριασμό για την παραμονή τους στο ανατολικό μπλοκ και που, σπρωγμένοι από την φτώχεια, παίρνουν και πάλι τον δρόμο της ξενιτιάς.
Ο γενέθλιος τόπος σιγά-σιγά ερημώνει. Άλλος φεύγει για Αμερική, άλλος για Γερμανία ή Αυστραλία, οικογένειες σπάνε στα δυο μ’ ολέθριες συνέπειες. Όσο σκληρή ήταν η εξορία άλλο τόσο επώδυνος αποδείχτηκε κι ο γυρισμός.
Ο Γκανάς συμπύκνωσε το χρονικό της ομηρίας, της προσφυγιάς και της επιστροφής σε μια πατρίδα-μητριά, ανήμπορη να κρατήσει τα παιδιά της, βαδίζοντας στα ίχνη του Μακρυγιάννη, του Στρατή Δούκα ή του Θανάση Βαλτινού, αποφεύγοντας τον πειρασμό του μελοδραματισμού όπως ο διάολος το λιβάνι.