Překladatelská soutěž 2022

Na den 9. února připadá Mezinárodní den řeckého jazyka věnovaný památce řeckého národního básníka Dionysia Solomose (8. dubna 1798 – 9. února 1857). ČSNS u příležitosti tohoto svátku vyhlásila překladatelskou soutěž určenou jak neogrecistům, studentům i absolventům, tak širší veřejnosti.

Vzhledem k tomu, že rok 2022 je rokem stého výročí maloasijské katastrofy, byla k překladu vybrána povídka Ήρθε ο καιρός να φύγουμε Dimosthenise Papamarkose ze sbírky Γκιακ (2014). Tedy ukázka vynikající současné řecké prózy reflektující tuto historickou událost.

Povídka k překladu: Ήρθε ο καιρός να φύγουμε

Výsledky soutěže:

1. místo získal překlad Renáty Mokošové. Gratulujeme!

Vítězce bude předána cena 5 000,- Kč.

Za finanční podporu děkujeme honorárnímu konzulovi Řecka v Pardubicích, panu Sotiriosovi Zavalianisovi.

Soutěžní porota:

  • Mgr. Simone Sumelidu  
  • Mgr. et Mgr. Martin Surovčák                                              
  • Mgr. Nicole Votavová Sumelidisová, Ph.D.

Komentář poroty:

Soutěžní porota by v první řadě ráda vyjádřila poděkování všem soutěžícím za odevzdané příspěvky, kterých se v letošním ročníku sešlo celkem osm, z toho sedm překladů do češtiny a jeden překlad do slovenštiny. Povídka Dimosthenise Papamarkose se nakonec ukázala být poměrně náročným soustem i pro zkušenější překladatele zejména kvůli historickým a kulturním reáliím, jazyku bohatému na dialektismy nebo svéráznému vypravěčskému postupu. Porotci hodnotili úroveň soutěžních příspěvků jako poměrně vyrovnanou, každý překlad přinesl zajímavá dílčí řešení, obecně však lze říci, že téměř všechny překlady se  větší či menší měrou potýkaly s nepřesným porozuměním originálu, stylistickou rozkolísaností a výjimečně i s pravopisnými chybami. V tomto ohledu představoval výjimku pouze překlad do slovenštiny. Hodnotitelé se proto, po poradě s kolegyní Danuší Čižmíkovou (rodilou mluvčí), rozhodli udělit první místo v soutěži právě tomuto překladu, a to zejména s ohledem na jeho celkovou čtivost a snahu přiblížit čtenáři dobové reálie. 
Zároveň u všech soutěžních překladů hodnotitelé konstatovali, že historický kontext mohl být uveden poněkud šířeji (např. úvodním komentářem, poznámkou pod čarou nebo obratně použitou vsuvkou přímo v textu) vzhledem k tomu, že u průměrně vzdělaného českého (i slovenského) čtenáře nepředpokládáme znalost klíčových událostí řeckých dějin počátku 20. století. Větší pozornost by si rovněž podle našeho názoru zasluhovalo použití přímé řeči a její přizpůsobení českému úzu. Nicméně je třeba přiznat, že letošní text byl podstatně náročnější než ty předchozí, a proto velmi oceňujeme úsilí všech zúčastněných, v dílčích pasážích často prokázali schopnost přinést zajímavá řešení.

Ocenění bylo tedy tento rok uděleno pouze jedno. Pevně doufáme, že tento verdikt poroty neodradí soutěžící od poměření sil v příštím ročníku.

 

Dimosthenis Papamarkos (nar. 1983) je spisovatel a scénárista. Své první prózy, romány Η αδελφότητα του πυριτίου a Ο τέταρτος ιππότης napsal již na střední škole, oba byly vydány. Jeho první sbírka povídek s názvem ΜεταΠοίηση vyšla v r. 2012. O rok později se v rámci doktorského studia historie (University of Oxford) vydal do Malé Asie a tato cesta jej inspirovala k napsání sbírky povídek Γκιακ (2014), za kterou získal řadu literárních ocenění.

Hrdinové jeho krátkých próz, vojáci – účastníci maloasijské výpravy – se musejí vyrovnávat se svými zážitky, s rolemi, které jim určila válka, se svým vlastním utrpením i s utrpením, které sami způsobili. Povídky jsou napsány hovorovým, lidovým jazykem, místním idiomem, který podtrhuje jejich bezprostřednost a navozuje dojem přímého orálního svědectví, současně je však čtenářům dobře srozumitelný. Právě zachycení této bezprostřednosti bude zřejmě hlavním úkolem překladatele. Jaké prostředky zvolí, je na něm, nemusí vždy nutně hledat ekvivalent v dialektech či místních idiomech, i když i to může být zajímavá cesta.

[Στο Γκιακ] τίποτε δεν είναι ακριβώς όπως φαίνεται... Ο πόλεμος εν προκειμένω δεν είναι ο πόλεμος για τη φυλή και την πατρίδα, δεν είναι καν το πώς η πίστη στη φυλή και την πατρίδα μπορεί να δικαιολογήσει τα προσωπικά παραστρατήματα: είναι η ανθρώπινη ύπαρξη απογυμνωμένη από οποιοδήποτε πρόσχημα σ’ έναν απεγνωσμένο αγώνα επιβίωσης. Βαγγέλης Χατζηβασιλείου, anagnostis.gr

Συγκλονίζει η ρεαλιστική γραφή του νεαρού συγγραφέα Δημοσθένη Παπαμάρκου... Η μπέσα, το φιλότιμο, η αντρική φιλία, το σφάξιμο εν ψυχρώ μανάδων και παιδιών, η αλλοτρίωση του ανθρώπινου συναισθήματος, οι ενοχές, η απάρνηση του ψυχικού κόσμου δίδονται με μια εκπληκτικά σκληρή τρυφερότητα. Γιώργος Σταματόπουλος, Εφημερίδα των Συντακτών

Přečtěte si rozhovor s D. Papamarkosem, ve kterém se dozvíte, proč jej zaujala tematika maloasijské katastrofy, co znamená slovo „gkiak“ a proč používá ve svých povídkách prvky místního jazykového idiomu: https://www.athensvoice.gr/culture/book/514815_o-dimosthenis-papamarkos-einai-o-36hronos-poy-pidixe-apo-internet-kai.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info