Informace pro uchazeče
Hlavním posláním oboru Pravěká archeologie Předního východu (Prehistoric Archaeology of the Near East – PANE) je výchova prakticky orientovaných odborníků, kteří budou ve svém oboru vynikat a budou schopni se uplatnit na domácím a evropském trhu práce. Díky komplexnímu programu ušitému na míru jsou studenti bakalářského a navazujícího magisterského studia vzděláváni vedle archeologie Předního východu také v hraničních a příbuzných oborech:
- v aplikované kulturní antropologii,
- experimentální archeologii,
- přírodních vědách,
- informatice,
- základech organizace a vedení projektů,
- v arabštině a turečtině.
Důraz je kladen na interkulturní komunikaci, týmovou práci, mediální kompetenci, společenskou etiketu, samostatnost a orientaci v současných kulturně‐společenských trendech.
K výchově kvalitních absolventů způsobilých důstojně obstát v konkurenčním boji by mělo přispět také aktivní používání anglického jazyka (výuka větší části odborných předmětů v angličtině, možnost psaní závěrečných diplomových prací v angličtině, terénní praxe a studijní pobyty v zahraničí). Prostřednictvím externích lektorů, kteří jsou ve většině případů nejlepšími specialisty svých oborů, mají studenti PANE možnost seznámit se s různými výukovými metodami a s nároky na studenty jejich mateřských univerzit (Yale, Berlín, Leiden, Varšava, Florenc, Vídeň, Barcelona), což jim usnadní přípravu na možné studium nebo práci v zahraničí.
Absolventi oboru by měli být schopni aktivně se zapojit do mezinárodního vědeckého a terénního archeologického výzkumu (absolventi magisterského studia). Uplatnit se mohou také v muzeích, v kulturně‐vzdělávacích institucích, v oblasti cestovního ruchu, v diplomatických službách, publicistice nebo v humanitárně či charitativně zaměřených organizacích.
Obor pravěká archeologie Předního východu je možné studovat v jednooborové i dvouoborové formě studia.
Požadavky k přijetí
Bakalářské studium
- Všeobecné Testy studijních předpokladů (TSP).
- Oborový písemný test s tematikou Předního východu: archeologie (pravěk až novověk) a její metodologie, historie, dějiny umění a geografie. Součástí testu je posouzení jazykových schopností formou překladu cizojazyčného odborného textu (angličtina, němčina a francouzština) a otázky zaměřené na mezilidské kompetence a sociální inteligenci uchazeče.
- Jazyková vybavenost studentů je nutná pro jazykovou náročnost samotného oboru.
Navazující magisterské studium
- Studenti, kteří ukončí studium oboru Pravěké archeologie Předního východu státní závěrečnou bakalářskou zkouškou ohodnocenou celkovou výslednou známkou nejméně stupněm C (dobře), jsou k navazujícímu magisterskému studiu přijati bez přijímacího řízení.
- Studenti, kteří složí státní závěrečnou bakalářskou zkoušku s výslednou známkou horší než C (dobře), nebo kteří studovali bakalářské studium na jiné fakultě či univerzitě, musí projít přijímacím řízením. Přijímací řízení probíhá formou ústního pohovoru, kdy musí student prokázat znalosti z archeologie Předního východu (do konce doby železné), základů kulturní antropologie a arabštiny. Uchazeč o magisterské studium by měl být rovněž schopen zformulovat téma nebo oblast, které se bude týkat jeho diplomová práce.
FAQ - často kladené otázky
Všiml/a jsem si, že většina předmětů v sylabu je v angličtině. Jak velká část studia je vedena v cizím jazyce? Jaký stupeň jazykové kompetence potřebuji k úspěšnému zvládnutí studia?
Hana Kubelková (absolventka bakalářského studia): Je to tak, velká část studia je vedena v anglickém jazyce (přibližně polovina povinných předmětů a dvě třetiny z povinně volitelných). Nicméně není se čeho bát, přednášky jsou podpořeny PowerPointovými prezentacemi (kde se dá ve studijních začátcích alespoň chytit na základních věcech) a samozřejmě přednášející rádi vysvětlí složitější věty jednodušší angličtinou. Navíc většina přednášejících také nemá angličtinu jako svůj rodný jazyk a slovní spojení, která používají (archeologickou terminologii) si rychle osvojíš.
Lenka Tkáčová (PhD studentka): Většina našich studentů si během prvního roku projde možná menším šokem, protože nejsou zvyklí na to, že mají celé předměty v angličtině. Zpočátku jen poslouchají, pak se ale „do toho dostanou“ a na konci semestru jsou schopní aktivně se zapojit do diskuzí. Není přitom důležité mít perfektní gramatiku, ale naučit se vyjádřit svůj názor, klást otázky a nebát se argumentovat. Psaním bakalářské práce a posléze magisterské diplomové práce se pak (možná trochu bolestivě) dostaví i schopnost akademického psaní v angličtině, což je velké plus.
Barbora Kubíková (absolventka magisterského studia): Skoro väčšina predmetov je v angličtine, avšak práve touto intenzívnou výučbou sa rýchlo dostanete do vyššej úrovne a oceníte to neskôr pri písaní bakalárskych prác.
Je studium PANE orientováno více na teorii nebo na praxi?
Hana Kubelková (absolventka bakalářského studia): Studium na PAPV je orientováno více na praxi, což je zřejmé i z názvů předmětů. Ale podle mě je třeba mít přehled o obojím, neboť jedno se promítá do druhého.
Lenka Tkáčová (PhD studentka): Snažíme se o propojení praxe s teorií. Po prvním roce studia může být účast na první praxi mnohdy rozhodujícím momentem, kdy se student rozhodne, jestli se opravdu chce archeologii věnovat. Někteří si k vykopávkám vytvoří vztah na celý život, jiní se věnují více abstraktním tématům a teorii. Je však nutné vzdělávat se v obou oblastech, i když samozřejmě větší důraz je kladen na praktické využití znalostí a ne na „výzkum z křesla“ (armchair research).
Barbora Kubíková (absolventka magisterského studia): Myslím, že momentálne je to tk správne vyvážené. Máme predmety nevyhnutné pre znalosť archeologickej teórie ale mnoho zameraných na praktické aktivity ako exkavačné praxe, organizovanie výletov, teambuildingov, občas vernisáž či iné spoločenské udalosti.
Dostanu se někdy na praxi do zahraničí?
Hana Kubelková (absolventka bakalářského studia): Je to možné, ale je třeba splnit několik předpokladů.
Lenka Tkáčová (PhD studentka): Velice pravděpodobně již během studia. Podle mě je ale možná lepší získat úplně první zkušenost na některém z výzkumů MU v České republiceTěšetice, Pohansko, nebo Rokštejn. Tam se student naučí základy archeologické exkavace a dokumentace v mnohem méně náročných podmínkách, než jej pak na Blízkém východě čekají.
Barbora Kubíková (absolventka magisterského studia): Všetko závisí od jednotlivca, ako sa snaží na hodinách, ako pomáha oddeleniu, chodu knižnice, či sa zapája do aktivít spojených so zahraničnými lektormi, organizuje stretnutia, program pre zahraničných vyučujúcich.. Proaktivita a dobré študijné výsledky sa odmeňujú praxou v zahraničí.
Co potřebuji k tomu, abych úspěšně prošel/prošla výběrovým řízením pro zahraniční archeologický výzkum?
Hana Kubelková (absolventka bakalářského studia): Zájem. Možná to takhle zní až příliš jednoduše, ale student zkrátka musí prokázat zájem o to, aby vyjel do zahraničí. Spočívá to v účasti na přednáškách (nejen zahraničních vyučujících), jeho proaktivnosti (nabídka pomoci při konání různých nejen společenských akcí v rámci oddělení, zájem o dění na oddělení, vlastní iniciativa - organizování tzv. pasování studentů, apod.)
Lenka Tkáčová (PhD studentka): Podle mně je kromě jiného důležité, aby student byl týmový hráč, takoví se totiž na expedice výborně hodí, rychleji se dokážou adaptovat. Schopnost studentů zapojit se do společných aktivit týmu PANE se ukáže většinou již během školního roku (na různých akcích), a to je pak výborným předpokladem pro to, aby student dostal doporučení a stal se členem třeba nějakého mezinárodního výzkumního týmu na BV.
Podle čeho PANE vybírá studenty na výzkumy?
Hana Kubelková (absolventka bakalářského studia): Studenti jsou vybíráni na základě splněných požadavků (seznam předmětů, které musí mít ukončeny), životopisu a motivačního dopisu.
Lenka Tkáčová (PhD studentka): U starších studentů magisterského stupné se pak také přihlíží k jejich zaměření- většinou již vědí, jaké konkrétní oblasti, nebo jakému období se chtějí věnovat. Proto se může zdát, že starší studenti si mohou vybrat, kdežto u mladších většinou jejich výzkumný záměr ještě není tak vyhraněný, a je proto těžké odhadnout, který výzkum jim bude vyhovovat. Každý výzkum je totiž jiný- záleží nejen od země, kde probíhá (od přírodních podmínek až po kulturní a náboženské prostředí), ale také od toho, kdo na dané lokalitě provádí výzkum. Každý tým má trochu jiný přístup, jinou organizaci a klade na své členy jiné nároky.
Kam mám možnost jet?
Hana Kubelková (absolventka bakalářského studia): V současné době mají studenti PANE opravdu širokou škálu možností. Mohou vyjet do Ománu, Jordánska nebo Izraele. V minulých letech se studenti měli možnost podívat i na Krétu, na Sibiř, do Ázerbajdžánu, Španělska, Turecka, Arménie, Jordánska, Saudské Arábie a Turkmenistánu.
Lenka Tkáčová (PhD studentka): Kromě archeologických výzkumů se nabízejí také různé možnosti studijních pobytů v zahraničí na institucích, které se blízkovýchodní archeologii věnují- studentům se doporučuje například Erasmus v Berlíně, nově je tu také možnost zpracovávání souboru pravěké keramiky, který je uložen na Yaleově univerzitě.
Politická situace na Předním východě je v současné době velice nepříznivá- v Sýrii, kde měla Masarykova univerzita v minulosti svou vlastní archeologickou základnu, probíhá dlouholetý válečný konflikt, doslechl/a jsem se o ničení památek a archeologických lokalit (např. Mosul- starověké Ninive). Jak to ovlivňuje předovýchodní archeology? Má vůbec v takové době smysl tenhle obor studovat?
Lenka Tkáčová (PhD studentka): Já se domnívám, že zrovna v takovém období to má největší smysl. To je ale téma na velmi dlouhou diskuzi.
Barbora Kubíková (absolventka magisterského studia): Zlá politická situácia značne ovplyvňuje archeológov po celom svete, najmä v získavaní grantov na výskumy. Avšak našou úlohou nie je opustiť túto oblasť a zanevrieť len pretože sa tam momentálne nedá ísť. Obrátiť sa chrbtom v čase keď to potrebujú najviac najmä keď mali hranice pre naše výskumy otvorené by nebolo správne. Naše znalosti o oblastiach na Blízkom východe by mohli pomáhať kompetentným v čase konfliktu. Taktiež sa musíme naďalej podieľať na záchrane týchto pamiatok a viac prepájať archeológiu so širokým publikom aby to bolo hlavne ich dedičstvo, za ktoré cítia zodpovednosť, hrdosť a spojitosť.
Má předovýchodní archeologie v České republice nějakou tradici, nebo se jedná o zcela nové zaměření?
Barbora Kubíková (absolventka magisterského studia): Česká republika celkovo vyniká a zapadá medzi väčšie štáty v rámci jej archeologického záujmu o iné oblasti, napr. známa je pražská egyptológia.
Bojím se studia arabštiny- slyšel/a jsem, že je to velice nároční jazyk a také se bojím, že jej nevyužiju. Má smysl studovat arabštinu povinně po celou dobu studia?
Hana Kubelková (absolventka bakalářského studia): Arabština je úžasně logický jazyk. Pravda začátky byly těžké, ale člověk si rychle zvykne. A využití? Arabština je jedním ze světových jazyků, kterým se nemluví jen v jedné zemi, ale v podstatné části světa. Představa předovýchodní archeologie bez arabštiny je pro mě neúplná. Smysl to podle mě má. Nikdy nevíte, který jazyk bude tím vaším "jedním společným", i když budete pracovat v jiných zemích.
Lenka Tkáčová (PhD studentka): Arabština není lehká, ale co teprve starobabylonština, nebo akkadština? Součástí našeho studia jsou totiž i základy dnes již „mrtvých“ jazyků, se kterými se můžeme setkat na klínopisných tabulkách. Není to sice naše specializace, ale je výhoda mít takový přehled. Kromě toho při studiu akkadštiny zjistíte, jak moc se vám základy arabštiny budou hodit. Třeba v tabulkách naleznete svou vášeň.
Barbora Kubíková (absolventka magisterského studia): Arabčinu takisto ako čínštinu považujem čoraz viac za žiadanejšie jazyky. Znalosť európskych jazykov začína byť akýmsi štandardom a vyniknúť je potrebné inými jazykmi a na to je arabčina ako stvorená. Ešte by som odporučila venovať pozornosť turečtine, keďže táto krajina je stále otvorená.
Nevyhovuje mi bloková výuka a nemám čas chodit na přednášky- je toto studium pro mně?
Hana Kubelková (absolventka bakalářského studia): V tom případě asi bohužel ne. Bloková výuka, ač se to zprvu nezdá, má i mnoho výhod. Člověk se do tématu skutečně ponoří a také má jedinečnou příležitost si vytvořit vztah s vyučujícím (zvláště u těch zahraničních je to skvělá věc). No a bez blokových přednášek bychom nejspíš ani neměli príma tradici posezení u lahodného moku s přednášejícím.
Barbora Kubíková (absolventka magisterského studia): Ak nie je čas chodiť na prednášky tak netreba študovať vôbec. Na Filozofickej fakulte sú prednášky základný kameň. Tam sa naučíte mnoho vecí, ktoré si nebudete stačiť doštudovať sami. Bloková výuka je síce intenzívna a nárazová ale pri množstve zahraničných vyučujúcich, ktorých chceme pozývať sa to inak urobiť nedá.
Jak náročné je zvládat PANE v dvouoborové formě?
Lenka Tkáčová (PhD studentka): Původně jsem studovala kombinaci PAPV s historií. Po roce a po účastni na výzkumu v Sýrii jsem postupně věděla dvě věci: za prvé, že blízkovýchodní archeologie je obor, kterému se chci věnovat, a za druhé: že pokud se tomu chci věnovat naplno, nebudu mít čas zvládat i historii. Sám o sobě je totiž náš obor velice pestrý a zahrnuje kromě archeologie také studium cizích jazyků, kulturní antropologie, základů přírodních věd... je to prostě komplexní balíček. Neříkám, že dvouobor se nedá zvládat, ale je dŮležité zvolit si vhodnou kombinaci.
Praxe a exkurze do zahraničí jsou finančně náročné- jaké mám jako student možnosti, jak odlehčit svým nákladům?
Hana Kubelková (absolventka bakalářského studia): Stálou možností je zažádat si o mimořádné stipendium, které sice nepokryje veškeré náklady, ale min. polovinu Ti vrátí. O jiných možnostech, které jsou aktuální, jsou studenti vždy včas informováni.
Lenka Tkáčová (PhD studentka): Je to opravdu náročné. Pokud s tím ale člověk dopředu počítá, dá se to zvládnout. Jsou stipendia, možnosti. Já jsem od začátku studia měla i brigádu, abych odlehčila rodičům. Nejnáročnější je pro mě, když se jde na exkurzi nebo na výzkum, se kterým jsem nepočítala- když se třeba naskytne nějaká úžasná příležitost na poslední chvíli, kterou prostě nemohu odmítnout. Pak je nejtěžší sehnat kapitál, protože stipendia se všechny vyplácejí až zpětně. Pro tyto situace je lepší mít něco málo naspořeno...
Barbora Kubíková (absolventka magisterského studia): Väčšinou si študent predom platí len letenku, poistenie a očkovanie, to môže byť občas naraz veľa, ale vždy sa to dá spätne preplatiť cez univerzitu.
Jedu na výzkum do zahraničí- co všechno se mi proplatí a jakou finanční podporu mohu očekávat? Dostanu např. nějaký plat?
Hana Kubelková (absolventka bakalářského studia):Proplacená bývá cesta a víza, jsou-li nutná. Očkování a cestovní pojištění si každý hradí sám. Ale kupříkladu pro očkování je vždy nejhorší, co se peněz týče, první cesta a pak už si člověk u většiny jen hlídá přeočkování. No a cestovní pojištění se dá taky příjemně vyřešit formou celoročního pojištění, kde se dá taky hezky ušetřit. No a co se týče platu, tak to nebývá zvykem. Nicméně záleží na finančních možnostech jednotlivých výzkumných projektů. Ale s platem raději nepočítej.
Jsem v posledním ročníku a ještě nevím, o čem bych chtěl psát bakalářskou práci- kde naleznu vhodná témata a kolik času potřebuji k úspěšnému napsání bakalářky?
Hana Kubelková (absolventka bakalářského studia): Já to svoje našla už v prváku na praxi, i když jsem si to ještě úplně neuvědomila. Myslím, ale že se dá najít kdekoli (přednášky, praxe, exkurze, posezení se spolužáky, …). A kolik času to zabere? No, to je dost individuální, řekla bych. Já jsem v tomhle dost pomalá, dlouho mi trvá než si rozmyslím, jak přesně to téma chci pojmout a když už to vím, tak se mi píše dobře a rychle. Ale i s tím přemýšlením a čtením různých článků mi psaní bakalářky zabralo asi rok.
Lenka Tkáčová (PhD studentka): Někdy je zajímavým impulzem třeba dát se do řeči z některým z lektorů- jsou to špičkoví odborníci a většinou mají přehled o zajímavých tématech, a rádi pomůžou navést vás třeba k dobrému tématu.
Barbora Kubíková (absolventka magisterského studia): Treba od začiatku myslieť na to, že by ste sa mali stať vedcom to znamená, že svoju tému seba treba hľadať od začiatku nie iba počkať do tretieho ročníka a čakať, že sama spadne do rúk. Treba si vybrať múdro, pretože už téma bakalárskej práce môže určiť vaše smerovanie či vedeckú kariéru.
Lákají mě výzkumy na Předním východě, mám ale chatrné zdraví (chronické problémy), a proto se bojím, jestli takový výzkum budu zvládat...
Hana Kubelková (absolventka bakalářského studia): Já si myslím, že ano. Sama jsem se účastnila výzkumu v Turkmenistánu (většinu rozlohy zabírá poušť Karakum) a měli jsme tam jednu slečnu, která trpěla alergií na prach. V poušti je to trochu nepraktické, ale zvládla to! Já sama trpím migrénami a zatím jsem to všude zvládla.
Lenka Tkáčová (PhD studentka): Pro mě to bylo těžké hlavně ze začátku. Jiné hygienické podmínky, vyčerpání z pobytu na slunci, jiná strava- to vše samo o sobě dá zabrat... Menší neduhy ale člověk překoná a uvědomí si, že je možná silnější, než si myslel. Zároveň ale nedoporučuji se zdravím hazardovat. Pokud něco nezvládám. něco mě bolí, nebo je mi špatně, v žádném případě není vhodné nikomu o tom neříct a jen tiše trpět. V týmu je nejdůležitější komunikace.
Barbora Kubíková (absolventka magisterského studia): Ja mám vždy napríklad črevné problémy na začiatku ale to nejako ustojím a potom sa už dá všetko zvládnuť. Treba si samozrejme dávať pozor, pretože nie sme zvyknutí a najmä na suché teplo ale keď si človek dá záležať a počúva všetky rady dôsledne nič zlé sa mu nestane.
Nerad pracuji v týmu, jsem spíše sólový hráč, zajímá mě proto, jak je na archeologické expedici organizovaná práce a kolik volného času budu mít pro své záliby.
Hana Kubelková (absolventka bakalářského studia): V terénu je týmová spolupráce velmi důležitá, zvláště v zahraničí. Většinu času zabere práce spojená s projektem. Já v tom zbylém volném čase většinou spím.
Lenka Tkáčová (PhD studentka): Na výzkumu daleko od města je někdy těžké zvyknout si na to, že člověk vlastně nikdy nemá chvilku pro sebe. Někdy je to šok, a člověk musí překonat své ego.
Barbora Kubíková (absolventka magisterského studia): Nie som potom istá či je toto pre teba správna voľba. Veľká miera samostatnosti, zodpovednosti, individuálnej iniciatívnosti sa vyžaduje avšak na konci dňa je to vždy tím, v ktorom žijete a pre ktorý pracujete a musíte spolu „prežiť“.
Je archeologická práce nudná nebo si splním svou touhu po dobrodružství?
Hana Kubelková (absolventka bakalářského studia): To je dobrá otázka. Já si myslím, že v archeologii je kus od obojího a záleží na každém, na kterou tu část se bude soustředit.
Lenka Tkáčová (PhD studentka): Každému vzrušujícímu nálezu předchází často hodiny monotonní práce, a stejně tak po tom, co něco úžasného konečně naleznete, vás čeká dokumentování, zpracovávání, atd. Není to zkrátka tak akční, jak se může zdát. Na druhé straně pobyt na expedici v tak odlišném a zajímavém prostředí je sám o sobě fascinující a přináší nezapomenutelné zážitky na celý život. Nesmíme ale zapomínat na to, že na výzkumy jezdíme pracovat, není to dovolená.
Barbora Kubíková (absolventka magisterského studia): Ak naozaj milujete vykopávky, terén a archeológiu ako vedu, je to vaša vášeň, hobby, životný štýl tak si myslím, že nuda to nikdy nie je. Aj keby to bolo občas jednotvárne tak už len to, že zodpovedáte za vlastný štvorec, kde musíte odviesť kvalitnú prácu, za ktorou sa vlastne skrýva odkrývanie úlomkov informácii o našej minulosti, je proste úžasné.