Lidé na Ústavu klasických studií

Ve svém výzkumu se zaměřuje především na helénistickou epickou poezii a její vliv na římské básnictví. Sleduje, jak řečtí básníci inspirovali římské autory a jak se literární tradice proměňovaly v čase. Druhým okruhem jejího badatelského zájmu je antická mytologie, zejména různé způsoby interpretace mýtů a jejich recepce v rozmanitých kulturních a historických kontextech.

Jana Mikulová má ráda latinskou gramatiku a baví ji sledovat, jak se jazyk proměňuje a vyvíjí v čase. Zabývá se uvozováním přímé řeči v latině a výrazy, které souvisejí s komunikací mezi lidmi. Ráda také v latině hledá zárodky budoucího vývoje románských jazyků. 

Výzkum Katariny Petrovićové se zaměřuje především na latinskou literaturu klasického období a pozdní antiky, přičemž klade zvláštní důraz na literární význam obrazného jazyka, kulturní recepci, potenciál antických textů pro moderní interpretaci a roli literatury jako nositele ideologie a politické komunikace. Zabývala se rovněž encyklopedickou a vědeckou prózou pozdní antiky a má odborné zkušenosti s neolatinskou literaturou, včetně překladu vybraných pasáží z Keplerova díla Astronomia Nova.

Vystudovala klasickou a moderní řečtinu na Masarykově univerzitě v Brně, kde v současnosti působí jako odborná asistentka v oboru řecké lingvistiky. Ve svém výzkumu se zaměřuje na jazykové aspekty středověké řečtiny, přičemž zvláštní pozornost věnuje syntaxi a pragmatice řecké větné struktury. Publikovala řadu studií o diskurzních markerech ve středověké řečtině a v současnosti se soustředí na lingvistickou analýzu novořečtiny jako součásti jazykového areálu Standard Average European. Je šéfredaktorkou recenzovaného periodika Neograeca Bohemica. Kromě toho se věnuje výzkumu raných dějin novořeckých studií v českých zemích.