Divadelní spolek Titivillus

Divadelní spolek Titivillus je uskupení studentů Ústavu klasických studií FF MU zaštítěné Studentským spolkem při ÚKS, které se snaží uvádět do života „mrtvé“ jazyky a zábavnou formou šířit povědomí o kulturním dědictví antiky a středověku, ale také české reformace. Ačkoliv je jeho činnost formálně zaštítěna právě studentským spolkem, členství v jednom není podmíněno druhým. Jedná se v podstatě o volné uskupení dobrovolníků, kteří se pravidelně účastní divadelních produkcí na ÚKS FF MU. Z tohoto důvodu se stále mění aktuální herecká i tvůrčí a produkční základna uskupení.

Náš repertoár (detaily jednotlivých her v přípravě)

Aktuální představení

Nejsou naplánovány žádné budoucí akce.

Neměli jste možnost vidět naživo některé z našich představení?

Navštivte náš kanál na YouTube. Naleznete tam záznamy vybraných divadelních představení, ale též veřejných čtení a mnoho dalších pozoruhodných videí.

YouTube kanál

Co nebo kdo je vlastně Titivillus?

Titivillus ve středověkém rukopise

Slovo Titivillus v běžných slovnících latiny hledáme marně. Stejně tak obtížné je zjistit jeho původ a to, koho vlastně označuje – objevuje se ve středověkých textech v různých souvislostech. Nejčastěji jej nalézáme v exemplech, krátkých příbězích s morálním poučením, vkládaných do kázání pro lid. Zde vystupuje obvykle v příbězích, které mají napomínat před duchovní leností a ledabylostí při modlitbě.

V tomto pojetí je Titivillus jakýsi čertík, který se schovává v kostelích a klášterech, poslouchá, kdo se při bohoslužbách nemodlí a planě tlachá, popřípadě se pokouší modlitby odříkat co nejrychleji a slova proto mumlá, komolí, nebo dokonce vynechává celé slabiky. Všechny tyto prohřešky pak Titivillus pilně zapisuje na pergamen. Jiná tradice zas dodává, že tyto sepsané přeřeky, tlachy a klepy shromažďuje do pytle, aby pak byly o Soudném dni důkazem lenosti hříšníka. Později je pak Titivillus vnímán jako písařský šotek, jemuž bylo možno klást za vinu to, že se mnichům při přepisování rukopisů vloudila tu a tam chyba.

Slovo Titivillus lze zároveň číst coby zkratku latinského "TItubantium TIrunculorum VILium LUdorum Societas", což by se dalo přeložit zhruba jako "Společnost škobrtajících diletantů prostých her".

Z historie

  • 2009

    Divadelní spolek Titivillus se zformoval během bakalářského studia zakládajících členů Studentského spolku při ÚKS (první ročník 2007/2008), ale jeho název vznikl až během akademického roku 2012/2013.

    Prvopočátky divadelní činnosti představují řecký aprílový skeč o ztracené sekyře na motivy ezopské bajky (1. 4. 2009) a dramatizace vybraných scén z epické básně Βατραχομυομαχία (Batrachomyomachia; premiéra na studijním soustředění na jaře 2009, repríza na setkání SŠ učitelů latiny téhož roku).

    Divadelní činnost byla od počátku spojena s tradicí studijních soustředění ÚKS, kde se často odehrávaly premiéry souboru: u příležitosti našeho prvního společného soustředění vznikla i první hra v latinském jazyceConiuratio Catilinae, složená zejména z textů latinských děl pojednávajících o Catilinově spiknutí, jedinečná pro přítomnost simultánního překladu do češtiny. Formou volného centonu s autorskými přídavky byly pak tvořeny i další hry.

  • 2010

    O rok později byl opět na studijním soustředění poprvé představen nesmrtelný Atriumvir, objevený zásluhou Járy Cimrmana, a reprodukce jeho dramatického kusu Descensus Flamini, kteréžto představení se dočkalo později ještě mnoha repríz.

  • 2011

    Přestože v jádru spolku v počátku převažovali studenti/absolventi latiny nad řečtináři, nezapomínali jsme na své kořeny a hráli i řecky: kromě dvou zmíněných krátkých kusů máme na repertoáru hru Μέγας ἀγών (Megas agón), jehož text vychází primárně z Aristofanovy komedie Žáby, ale prozrazuje také silnou inspiraci postavou Sókrata v řecké literatuře. Zde jsme podnikli náš první průnik do světa moderních technologií a k živé akci na jevišti přidali filmové dotáčky (v češtině; pro velký úspěch zařazeny i na 5. a 6. repríze Descensus Flamini).

    Pozitivního ohlasu se hra dočkala na premiéře na studijním soustředění v dubnu 2011, při repríze na setkání SŠ učitelů latiny téhož roku (kde jsme během let reprízovali většinu našeho repertoáru) i u příležitosti návštěvy studentů bývalého klasického gymnázia v rámci prezentace oborů ÚKS.

  • 2012

    Na soustředění v roce 2012 byly zcela proti zvyklostem uvedeny dvě jednoaktové hry v češtině, Pyramus a Thisbé středověkého anonyma v autorském překladu a Nebe na zemi J. Voskovce a J. Wericha.

    Ve stejném roce proběhla také premiéra Plautovy komedie Miles Gloriosus pro účastníky mezinárodní doktorandské konference Laetae segetes.

  • 2013

    Jako reakce na postupné dokončování studia jednotlivými členy byla posléze utvořena nástupnická odnož s pracovní názvem Titivillus Minor, která sdružovala mladší studenty ÚKS, tentokrát včetně oboru Mediteránní studia. Mladší Titivillus hrál částečně samostatně (Spor o jablko, premiéra 23. 4. 2013 na soustředění ÚKS v Daňkovicích), částečně se zapojoval do aktivit Titivillu Maior (herecká účast na 7. repríze hry Descensus Flaminii 25. 4. 2013), až s ním posléze opět zcela splynul a začal se mnohem výrazněji podílet na jeho chodu.

  • 2014

    První hrou, která vzešla z této částečně obměněné tvůrčí základny uskupení, se stala divadelní adaptace známého komixového příběhu Asterix et Cleopatra. Její premiéra proběhla opět pro účastníky konference Laetae segetes na podzim roku 2014, v dubnu následujícího roku se ale dočkala reprízy v klubu UNTR. Jednalo se o vůbec první divadelní představení Titivilla, které bylo určeno široké veřejnosti.

  • 2015

    Významným milníkem v dějinách Titivilla se stala autorská hra s názvem Kdo chce Husa veleBÍT, důvod si vždy najde, uvedená u příležitosti šestistého výročí od upálení Mistra Jana Husa. Jedná se o první hru, na jejíž realizaci spolek získal finanční podporu Filozofické fakulty. Její slavnostní premiéra proběhla v listopadu 2015 v rámci celofakultní slavnosti u příležitosti Týdne humanitních věd a potkala se s nebývalým ohlasem. Hra se posléze dočkala celekm šesti dalších repríz v Brně, ale i mimo něj. Věhlas našeho spolku dokonce poprvé zasáhl i do zahraničí (hráli jsme také v Bratislavě).

  • 2016

    Sudé roky pro Titivilla vždy ve znamenají nějaké to vystoupení na konferenci Laetae segetes a nejinak tomu bylo i v roce 2016. Původně bylo v plánu inscenovat zbrusu novou autorskou hru Šílenství z principu (v latinské verzi Prima inter clades) klasickým způsobem, nakonec jsme se však museli uchýlit k převratné novince - k němému filmu, který byl kombinován s hranými intermezzy.

  • 2017

    Na podzim 2017 byla činnost Titivilla poprvé spojena s výukou, a sice s novým předmětem podpořeným z Fondu rozvoje Masarykovy univerzity. Cílem předmětu bylo inscenovat nedávno vzniklý český překlad Plautovy dosud nepřeložené komedie Curculio aneb Darmojed. Přestože se inscenace neodehrávala oficiálně pod hlavičkou Titivilla, velká část herců patřila do jeho základny, a proto i tato hra zcela jistě patří do historie našeho divadelního spolku.

    Tuto hru lze označit za doposud nejúspěšnější kus našheo repertoáru. Dočkala se celkem 14 repríz v Brně i jinde po republice (mimochodem poprvé jsme pronikli také do Prahy) a naše výjezdy byly dvakrát podpořeny stipendiem rektora.

  • 2018

    Opět pro Laetae segetes vzniklo na podzim 2018 krátké scénické čtení tří básní z Erbenovy Kytice v latinské překladu Jana Šprincla. Performance byla součástí slavnostního představení nového knižního vydání právě tohoto překladu pod názvem Fasciculus florum. Později však byla reprízována i jinde.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info