Řečtina v jazykových svazech
Z pohledu areálové lingvistiky je moderní řečtina, stejně jako několik dalších jazyků, specifická tím, že se její zařazení zkoumá či zvažuje ve třech jazykových oblastech: balkánské, evropské a mediteránní. Kateřina Bočková Loudová, Ph.D., se v rámci svého výzkumu věnuje studiu řečtiny v jazykovém prostoru evropském, označovaném v lingvistické teorii jako Standard Average European (SAE). Tento jazykový svaz je založen na představě, že evropské jazyky sdílejí společné, převážně kontaktem podmíněné morfosyntaktické rysy.
Kořeny této teorie o tzv. standardní průměrné evropštině sahají do 40. let 20. století, ale soustředěnějšího rozpracování se jí dostává až od let devadesátých. Hlavním impulsem zde byl rozsáhlý projekt EUROTYP a některé shrnující práce Martina Haspelmatha. Ze základního počtu 9 morfosyntaktických rysů, které jsou považovány za „evropeismy“, jich řečtina vykazuje 7. Tím se řadí téměř do úplného jádra evropského svazu. V rámci probíhajícího výzkumu je analyzována přítomnost, historický vývoj a současný stav těchto jazykových rysů v řečtině.
Publikace
- BOČKOVÁ LOUDOVÁ, Kateřina (2026). External Possession in Medieval Greek Vernacular Sources. In: Knoll, V (ed.). Multilingualism in Medieval and Early Modern Europe. Areas of Contact and Overlap. New York et al., 249–274.
- BOČKOVÁ LOUDOVÁ, Kateřina (2024). Greek as an SAE language: developments from the micro-orientation perspective. Studia Linguistica Universitatis Iagellonicae Cracoviensis 141, 19–35.
- BOČKOVÁ LOUDOVÁ, Kateřina (2022). Řečtina v jazykových svazech: historiografické a metodologické poznámky. Neograeca Bohemica 22, 2022, 81–108.
- BOČKOVÁ LOUDOVÁ, Kateřina (2020). Modern Greek and SAE linguistic area. In: Bubenik, V. – Drinka, B. – Hewson, J. – Šefčík, O. (eds.). Exploring Universals of Tense and Aspect. Proceedings of the Colloquium at Masaryk University Brno, 22–24 June 2016. Hamburg, 83–99.
Projekty
Počátky novořeckých studií v českých zemích
Kateřina Bočková Loudová, Ph.D., se zabývá výzkumem raných fází novořeckých studií v Čechách, které položily základ pozdějšímu etablování tohoto oboru v českém vědeckém prostoru. Česká odborná i laická veřejnost získala první příležitost seznámit se s moderní řeckou kulturou a jejím jazykem až ve 2. polovině 19. století. Dělo se tak zejména prostřednictvím tehdejších středoškolských učitelů klasické filologie a dějepisu, kteří podnikali studijní cesty do Řecka díky přidělování cestovních stipendií. Znalosti načerpané na cestách zveřejňovali stipendisté po návratu jako cestovní zprávy nebo jako vědecká, a to především archeologická pojednání v soudobých odborných periodicích (např. České museum filologické), výročních zprávách gymnázií nebo jako fejetony či samostatné cestopisy. Vlna zájmu o novořeckou kulturu se ukazuje také v podobě prvních překladů moderní řecké literatury od druhé poloviny 19. století.
Publikace
- BOČKOVÁ LOUDOVÁ, Kateřina (2024). Charikleia Šťastná & Vladimír Sís: μια ιστορία της Τσεχο-Ελληνικής και Ελληνο-Τσεχικής Μετάφρασης. In: Morfakidis Filactós, M. – Marcos Hierro, E. E. (eds.). Grecia: 200 años de construcción de una identidad: historia, lengua, literatura y cultura. Granada, 665–684.
- BOČKOVÁ LOUDOVÁ, Kateřina (2021). Za vším hledej ženu: Charikleia Šťastná jako první překladatelka z češtiny do novořečtiny. Neograeca Bohemica 21, 83–90.
- BOČKOVÁ LOUDOVÁ, Kateřina (2018). Představy o vztahu češtiny a řečtiny v klasické filologii 19. a počátku 20. století. In: Buzássyová, Ľ. – Juríková, E. – Grusková, J. (eds.). Ideológia v premenách času v pamiatkach gréckej a latinskej tradície. Bratislava, 354–364.
- BOČKOVÁ LOUDOVÁ, Kateřina (2011). Neogrecista Alois Koudelka (1861–1942) – vzpomínka při příležitosti 150. výročí jeho narození. Neograeca Bohemica 11, 131–134.
- LOUDOVÁ, Kateřina (2012). Czech journey to modern Greece. In: Aleksejeva, B. – Lams, O. – Rumniece, I. (eds.) Hellenic Dimension: Materials of the Riga 3rd International Conference of Hellenic Studies. Riga, 195–202.
- LOUDOVÁ, Kateřina (2009). 'Nynější nové řečtině netřeba se učit.' Novořečtina v českých cestopisných zprávách přelomu 19. a 20. století. Neograeca Bohemica 9, 41–49.
- LOUDOVÁ, Kateřina. Česká cesta do nového Řecka a zase zpátky aneb Proč řecký osel nezahýbá vpravo. In: Kulhánková, M. – Loudová, K. (eds.). Epea pteroenta: Růženě Dostálové k narozeninám. Brno, 210–221.
Překlady moderní řecké literatury
Nicole Votavová Sumelidisová, Ph.D., se věnuje překladům moderní řecké literatury a vyučuje specializované předměty v rámci specializace na překladatelství novořečtiny v navazujícím magisterském cyklu. Zároveň publikujeme překlady novořecké literatury v našem časopise Neograeca Bohemica, který slouží jako publikační platforma pro začínající i etablované překladatele.
Překlady
- VOTAVOVÁ SUMELIDISOVÁ, Nicole (2026). Gazmend Kapllani, Krátký příběh o hranicích. Neograeca Bohemica X, 2026. Online first, 1–5.
- VOTAVOVÁ SUMELIDISOVÁ, Nicole (2021). Andreas Embirikos: novodobý Neoptolemos (komentář a překlad). Neograeca Bohemica 21, 61–74.
- VOTAVOVÁ SUMELIDISOVÁ, Nicole (2016). Giorgos Seferis' poems in Czech translation. Acta Universitatis Carolinae: Philologica: Graecolatina Pragensia 2016(2), 142–145.
- VOTAVOVÁ SUMELIDISOVÁ, Nicole a Simone SUMELIDU (2009). Dimitris Nollas: Dávný nepřítel. Praha: Festival spisovatelů.
- SUROVČÁK, MARTIN (2024). Isidoros Zourgos: O vlastní duši. Neograeca Bohemica 24, 84–90.
- SUROVČÁK, MARTIN (2022). Petros Tatsopoulos: Biskupův život na onom světě. Neograeca Bohemica 22, 121–127.
- URBANOVÁ, MARIE (2023). Česká krásná literatura v řeckých překladech. Neograeca Bohemica 23, 115–137.
Didaktika novořečtiny
Brněnská novořečtina pomáhá vysokoškolským učitelům i lektorům novořečtiny v soukromém sektoru rozvíjet jejich schopnost učit druhé. Organizujeme didaktické semináře s předními odborníky na výuku řečtiny jako L2 u dospělých a sledujeme trendy ve vývoji didaktiky novořečtiny. Učíme podle vlastní česko-řecké učebnice novořečtiny Základní kurz novořeckého jazyka (Dostálová Růžena, Franc Aikaterini, Sumelidu Simone, Bočková Loudová Kateřina, Brno 2019), která slouží našim studentům v novém, přepracovaném vydání z roku 2019.
Didaktické semináře
Výuka řečtiny jako cizího jazyka
- Brno, 16. září 2022, Ústav klasických studií FF MU
- Viktoria Panagiotidou (Centre for the Greek Language, Thessaloniki): Η κατανόηση προφορικού λόγου στην τάξη της νέας ελληνικής ως ξένης γλώσσας: Οι δυσκολίες των μαθητών και των δασκάλων, προτάσεις για την αντιμετώπισή τους („Porozumění mluvenému slovu ve výuce novořečtiny jako cizího jazyka: Potíže žáků a učitelů, návrhy na jejich řešení“),
- prof. Ioannis Galantomos (University of Thessaly): Μεταφορές και ιδιωτισμοί στην εκμάθηση της νέας ελληνικής γλώσσας („Metafory a idiomy při výuce moderní řečtiny“).
Výuka řečtiny přímou metodou
- Brno, 4.–5. listopadu 2024, Ústav klasických studií FF MU
- lektorka: Amalia Panagiotopoulou (Hellenic Culture Centre, Atény)
